Torka aldrig tårar utan handskar / Nikdy neotírej slzy bez rukavic (2012)

Krásný retrospektivní snímek. Skandinávské pojetí, super střih, krásná hudba... Moc díky za překlad, Lucko!

Jak "rakovina homosexuálů" vstoupila bez pozvání do partičky přátel žijících ve Stockholmu." Úžasně natočený miniseriál o neobyčejné lásce, přátelství, pocitu sounáležitosti a boji se smrtelnou nemocí.

Na podobné téma jsem toho již viděla více, ale tato minisérie ve mně zanechala opravdu velmi silný zážitek. Autor scénáře Jonas Gardell spolu s režisérem Simonem Kaijserem přinášejí nahlédnutí do důležité etapy v novodobé historii Švédska. Jejich příběh je dojemný, opravdu srdcervoucí, ovšem bez patosu, bez falešných příkras. Ukazuje nám, jak tehdy neznámý virus otřásl světem, vyvolal šíření zkreslených poplašných zpráv, obrovské množství předsudků, nepochopení a nenávisti. Herci (v čele s Adamem Pålssonem a Adamem Lundgrenem) byli naprosto úžasní… jejich výkony byly tak upřímné, tak opravdové! Zbožňuji severskou tvorbu.

"Všetko čo sa v tomto seriáli odohralo sa skutočne stalo" slová v tomto význame zaznejú z úst jednej z hlavných postáv a zároveň rozprávača niekoľkokrát a ja nemám dôvod im neveriť. Nie je ľahké sledovať osudy hlavných hrdinov ale je dôležité si ich pozrieť, možno len pre vlastné poučenie. Inak je to typická ukážka severskej tvorby, natočená realisticky, bez zbytočného sentimentu a pozlátka a práve preto uveriteľná.