Teens Like Phil (2012)

Brutálne pravdivý film. Plakala som, zasiahol ma, pretože i v reálnom živote poznám človeka, kt. si šikanou v škole prechádzal. Všetci máme svoju achillovu pätu a oblasť, kde bojujeme, hľadáme, spoznávame sa, odmietame, prijímame. Vystihli to výstižne a oblasť nie len sexuálnej identity si môžete premeniť na čokoľvek ak ste "iný" ako okolie...

Technicky solidně natočený krátký film o těžkostech sebepřijetí dospívajících gayů v homofobním prostředí. O těžkostech vedoucích k deformaci vzájemných vztahů gayů samých, k agresi a sebedestrukci.

Zásadním problémem je tézovitost a schematičnost filmu. Zřetelně byl na počátku definován soubor tézí, které má film vyjádřit a potvrdit, přičemž uvěřitelný obraz reálného života byl chápán jako nepodstatný. Výsledek je, jaký je: poučný film pro středoškoláky, nikoli tvůrčí počin. Didaktická pomůcka, která bude čas od času vynesena ze školního kabinetu a po hodině vrácena zpět k použití pro další ročník studentů. S vynaložením stejného úsilí a nákladů mohlo vzniknout dílo životné, daleko lépe a účinněji působící třeba už jen tím, že by z něj didaktický a agitační záměr nečněl tak okatě.

V osmdesátých letech by šlo možná o solidní počin, dnes si lze (s nadsázkou) představit, že agresivnější puberťáci, kterým byl film vnucen při výuce, se pak seberou a zmlátí prvního gaye, který jim přijde pod ruku. "Když je něčeho moc, tak je toho příliš."

Phil má problém s Adamem. Stokrát použité téma ve filmech s gay tematikou, a nikdy nebude omleté. Tentokráte to téma je uchopeno trošku jinak … Víte, že procento sebevražd či pokusů o ně homosexuálů je vyšší z celkového počtu, jak procento gayů k celkové populaci?