Recenzi napsal/a Míšová
Krásný, krásně natočený, skvěle zahraný film. Gruzie, gruzínský tanec, hudba, rytmus, pohyb, ale i chudoba, která je tu vidět na každém kroku, vše vypilované do posledního detailu, včetně podlahy tanečního studia. Životní sen, který drží nad vodou. Merab, skvěle ztvárněný Levanem Gelbakhianim, se ke svému snu snažil přiblížit každým krokem, každou otočkou. A pak mu do života doslova přitancoval Irakli, který mu pomohl vyrůst a hlavně díky němu v sobě mohl objevit vášeň a tu vložit do tance. Merabův závěrečný tanec bere dech, stejně jako jeho odchod se zdviženou hlavou...
Když se řekne George Michael, moje okolí slyší jen vánoční Last Christmas od Wham!. Ale George Michael je pro mě daleko víc. Krásně zpracovaný dokument, který mě přenesl o 14 let zpátky do O2 arény na koncert, který jsem vnímala všemi smysly. Z jeho verze Russian Roulette od Rihhany mám husinu ještě dnes. George Michael. Úspěch bohužel znamenal vést dva životy. Skutečný George a falešný George. Sláva, obdiv a štěstí na pódiu nedokázaly zaplnit prázdno v jeho duši a to se podepsalo na jeho životě. "Přijde okamžik, kdy mít všechno nestačí." ...
Ježiiiiš..."sexová" jednorázovka, dva sympaťáci...a ten závěr...a na konci v titulcích to rozštíplo jméno výkonného producenta 🙈...pro mě toho bylo v pár minutách opravdu hooodně...od úsměvu, přes strach, šok až k zamyšlení...
Příběh, který se klidně mohl stát... Charismatický Dylan O'Brien...jeden člověk a dvě dokonale zahrané osobnosti. Dobře propojené, sestříhané do celku. Čas mi nerušeně plynul do doby, než se objevila Marcie. Ta mi narušila skvěle rozjetou dějovou linku. Asi jsem to uvnitř sebe chtěla prostě trochu jinak. Každopádně hodně zajímavý film.
Zdánlivě jednoduchý a přesto hodně vypovídající příběh, odehrávající se navíc v krásném prostředí. Herecky hodně povedené. Claudia Cardinale, opravdu šarmantní dáma, tady skvěle hraje matku Malika. Musí se vypořádat s jeho orientací a s jeho partnerem Bilalem. Rozhodující okamžik, kdy se její odmítání změnilo na přijetí, zahrála CC fakt dobře a přesvědčivě. Zajímavý byl nápad nahradit erotické scény Malika a Bilala kresbami. Místo fyzična prohlížení, Bilalem nakreslených, "vzpomínek ". Bilal se mi hodně líbil. Trochu je škoda, že se upozadila dějová linka s Malikovou "pomocí" kamarádce. Každopádně skvělý zážitek, který si určitě někdy zopakuji.
Víra, láska, rodina, chtíč, chlad, víra, smutek??...nekonečná smyčka. Tak zase za rok...
Další příběh ze života a další perla. Nešlo o složitý příběh. Šlo hlavně o nitro lidské bytosti. Mark Chutawuth (velký a charismatický sympaťák) zahrál Bew-a opravdu skvěle, parádně, nádherně... Pohyby, gesta, mimika, oblečení, doplňky, šperky...tím vším vlastně "zhmotnil" opravdovou Bew-ovu duši do fyzické podoby a hlavně úžasně vystihnul celý "proces" jeho přemýšlení. "Být někým, kdo není sám sebou... je to to nejhorší, co se může stát."
Pro mě dokonale rozcuchaná, vtipná, svěží a rozchechtaná lahůdka. NUT/Prince/Woradet mě teda naprosto a totálně rozsekal. Ty jeho skoro akrobatický pohyby, vyvrácený ruce, gesta, práce s hlasem, špulení pusiny, rozkoulený oči...prostě dokonalý odshora až dolů 😂. Ježiiiiš, a ty jeho hlášky..."Já jsem idol, víš? Ne nějaká revolucionářka!"...Ještě teď se válím smíchy 😂. Miluju ho. Nejdřív se teda musel z Prince stát Woradet, aby mohl perlit, ale stalo se a NUT/ Woradet mohl rozjet svojí show. I když se tady vlastně řešilo vážnější téma, tak to bylo podané s vtipem, vkusně a hlavně svižně i s úsměvnou volební agitkou na konci....
Je něco mezi nebem a zemí. Ne každý dokáže to "něco" vnímat, vidět, rozumět tomu. Ale... Pro mě naprosto skvělý zážitek. Celkově. Už jen to prostředí, ve kterém se odehrává a okolo čeho se celý příběh motá...magie, reinkarnace, kletba, potulující se duše, zaříkávání, rituály, odhánění zlých duchů, používání ochranných talismanů (hodně mi pomohlo doplňující info v komentáři od Juri). Vyhledala jsem si i thajské magické tetování, pátrala jsem po významu jednotlivých obrazců... Úžasný, úžasně zpracovaný, úžasně zahraný, skvěle obsazený seriál. Sympaťákama se to tady jenom hemží, stejně jako duchy. Jsou...
Kde začít. Po The Golden Blood jsem se bála, že nám upířina nemůže přinést nic nového, převratného. A světe div se...přišel Revamp s docela zajímavým příběhem. Co mě ale opravdu zklamalo, to byla dvojice Boun/Ramil - Prem/Punn. Na tu jsem se hooodně těšila. Díky nim a Between us jsem objevila úžasný svět BL. Jejich chemie byla naprosto neodolatelná. Boun-ovy pohledy propalovaly Prem-a od prvních minut. Prem-ovo HIA bylo tenkrát tak krásně kňouravé. A TADY? Nic a stokrát nic....ani náznak jiskření. U jejich společných scén jsem si div nemusela oblíkat svetr, jaká mi z nich byla zima...brr. A ano,...
Na povrchu drsné a samá krev a uvnitř srdce něha. Na jedné straně zabíjení a na druhé starost o ptáče v dlaních. Zabít, nezabít. Dostal mě nádherně natočený a ukázaný okamžik, kdy Odajima pochopil, co se vlastně stalo a proč...proč zůstal a nezůstal sám. "Když o tom tak přemýšlím, myslím, že tohle je..." Kataoka-san je vážně cool...
Nádherný, romantický, jemný film. Co víc si mohl můj, chřipkou zamořený, mozek přát (děkuju jiri.twist za tip). Seriál jsem neviděla, ale pár prostřihů do něj mi stačilo k pochopení celého příběhu. Děj nebyl nijak složitý, občas byl i lehce předvídatelný, ale to vůbec nebránilo tomu, ukázat spoustu krásných momentů. V mnoha rozhovorech tu bylo vysloveno i hodně myšlenek o lásce, sobectví a o vztazích jako takových...a v tom pro mě bylo to kouzlo. Tohle mě i dokázalo vrátit se k mému životu. To se prostě nikdy nepřejí. Myslím si, že každý v sobě máme aspoň trochu sobectví. Záleží, jak se...
Říct nebo ne? Přiznat se poprvé k citům, a ještě ke všemu ke svému nejlepšímu kamarádovi? Ustojí to? Přijme to? Láska to prostě umí občas hezky "zavařit". Příběh, který se klidně mohl stát...
Dva zajíčci...jedno Ouško a jeden Hubeňour v uniformě, plus jeden táta s dobrým srdcem. A vlastně jedno hezké přátelství. Joo hodilo by se potkat někoho, kdo mi pomůže s mým životním snem... U písničky jsem po pár tónech vypínala zvuk...to bylo fakt mučení..
Jak se postavit k otázce "smrti a smrti". Čelem? Být sobec? Milujeme...až do konce. Díky,Jesse...
Filipínské filmy mám ráda pro jejich přirozenost, syrovost, reálnost. Jak už jsem nedávno psala v jiné recenzi, chudobu umí Filipíny ukázat opravdu dobře. Krásný příběh. I když, co může být na chudobě, prostituci, drogách nebo zločinu krásného?...NADĚJE. Chudoba je tady prosvětlená slunečním paprskem v podobě dvanáctiletého Maxima. Celým příběhem se prolíná i úžasná soudržnost rodiny i přijetí Maxovy "jinakosti". Jen jeho první dětská láska (Victor) se nesetká s pochopením. Nakonec si z ní ale Max dokázal vzít to nejlepší, co mohl. Líbil se mi Bogs a jeho dospělácké promlouvání do Maxovy smutné a zklamané dušičky. Hodně silná pro...
Japonské seriály mají pro mě opravdu zvláštní kouzlo. Tehle nebyl výjimkou. Jemnost, uctivost, melodický jazyk a hlavně příběhy a charismatičtí herci. To je prostě lahoda pane Jahoda. Jak píše DongHwa, byl podobný "10 věcí před čtyřicítkou", a přesto zase trochu jiný. Tady šel mladší Togawa na staršího Nozue-ho fikaně přes "boj proti stárnutí" 😃, a taky přes mňamky. Je vůbec šance odolat? Krásný, milý příběh...
Tak tohle byl neskutečný, pro mě opravdu nadpozemský zážitek, provoněný feromony všech těch Alf a Omeg a hlavně "vychytralé/lého", majetnického, a co je důležité, zamilovaného Enigmy. Sledovat a rozmotávat tenhle propletenec byl opravdu naprosto dokonalý, intenzivní nářez. Když sledující dával pozor hned od začátku, tak byl "doma" už po prvním, druhém dílu. Síla byla hlavně v detailech. Ty rozhodovaly o pochopení Omegaverse "světa". Ty rozhodovaly o pochopení chování, pocitů a vztahů všech kluků. Alfa, Beta, Omega, každé jednotlivé písmenko tady bylo doslova vymazlené. A Enigma? Opravdová, skvěle zahraná, tajemná potvůrka. Jinak efekty kolem feromonů...to...
"Láska nespočívá v pohledu jednoho na druhého, ale ve společném pohledu ke stejnému cíli. " Hodně silný a hluboký příběh. Herecky i hudebně naprosto dokonalé. Došla mi slova, zato slzy mi tečou a tečou...
