Recenzi napsal/a emkon
S tím, jak příběh končí, se nemůžu vyrovnat, ale sám život často přináší nečekané zvraty. A tento film je hodně ze života, je hodně realistický a je hodně syrový. Co na filmu vyniká, je extrémní chemie obou hlavních hrdinů. Miyazawa Hio (Ryuta) svou roli pojal hodně svérázně, ale úžasně, a Suzuki Ryohei (Kosuke) mu skvěle sekunduje. Příjemně mě překvapila i role Ryutovy matky.
Dokonalé. Nikdy jsem si nemyslel, že historické drama může být tak dobré. Přestože IFYLITA má stopáž přes 13 hodin, ani minutu jsem se nenudil. Okouzlující hlavní postavy Jom a Yai si mě hned získaly extrémní chemií. Zejména Nonkul v roli Joma, který jen výrazem tváře dokáže na diváka přenést emoce, a to zejména v prvních epizodách, kde je jeho beznaděj, zoufalství a ztracenost extrémní. Překvapil mě propracovaný scénář, který dával logiku a všechno to do sebe zapadalo. Kinematograficky velmi působivé. Skvělá hudba. Není co vytknout. Série si zaslouží pocty a ocenění, a uznání veřejnosti. Skvělý milostný příběh, bezpochyby.
Troye Sivana znám ještě z dob, kdy společně s Tylerem vytvářeli zábavný obsah pro Youtube, takže sledovat jej později jako zpěváka, a pak i jako herce bylo samozřejmostí. Troye Sivan ve filmu Three Months je jako Caleb neuvěřitelný! Film nám sděluje silné poselství, které nám říká, že život je takový, jaký si jej sami uděláme. Film je o lásce, přátelství a naději. Vysloužil si nominace na Critics Choice Awards, GLAAD Media Awards, na Humanitas Prize, a dvě nominace na The Queerties.
Kvituji s povděkem, že na poměrně omezeném prostoru 15 minut se tvůrcům podařilo rozehrát příběh, který je přirozený a uvěřitelný, osvěžující, a přitom tak intimní. Herci v hlavních rolích přivedli své postavy k životu opravdu skvěle, a doufám, že je uvidím i v dalších korejských projektech.
Jedná se o minisérii o čtyřech dvacetiminutových epizodách, takže zde dostáváme poměrně zkratkovitý a přímočarý děj, což je obrovská škoda. Ale i tak se tvůrcům podařilo vytvořit poměrně silný příběh dvou mladých lidí zasazený do thajského venkova. Kromě úžasných scenérií chválím obsazení hlavních rolí úplnými nováčky, kteří se svých rolí zhostili moc dobře. Za zmínku stojí i krásná hudba. Úvodní titulky jsem nikdy nepřeskočil.
Vtipně se tvářící příběh ve skutečnosti maskuje velmi smutný, vážný a depresivní příběh. Je to tak silně specificky japonské, že si vůbec nejsem jistý, jestli tuto sérii doporučit. Pro mě zde dominovala roztomilost herce, který ztvárnil anděla.
Líbilo se mě, jak vztah Yanaseho a Kanedy neustále balancuje na hraně, jak je to celé tak moc křehké, a přitom tak sladké. Kluci v hlavních rolích jsou úžasní a talentovaní. Výhrady mám jen ke scénáři, kdy jsme nedostali žádnou informaci, zda kluci zůstali v kontaktu během Yanaseho pobytu v Kanadě, a pak mě přišel moc uspěchaný konec. Ale i přesto seriál velmi doporučuji.
Do My Dear Gangster Oppa jsem se pustil hlavně kvůli mým oblíbencům ze seriálu Ai Long Nhai. Herci Meen a Ping zde podávají výjimečné výkony a jejich chemie na obrazovce je nepochybně jejich dosavadním vrcholem. Role Thiuho a Guye kluci hrají bravurně. Herecky je to obsazené moc dobře i ve vedlejších rolích. Zajímavý je Tommy v roli chladnokrevného podivína, a nezapomenutelný je také Cosmo v roli Bosse, což je jeho první seriálovou rolí vůbec. Co se týká příběhu, tak po šestou epizodu jsem byl až na pár drobných nedostatků ve scénáři spokojen. Jenomže přelom 6. a 7. epizody sklouzává...
V úvodu jsem měl pocit, že sleduji remake Love Syndrome, ale od třetí epizody mě tvůrci vyvedli z omylu. Už od samého počátku děj nabere prudký spád od romantické komedie k tajemnu (a pak zpět k romantické komedii). Divákovi se nabízí pohled do dětství Khondiaa a Yi a jejich traumat. Kromě toho se objevuje větší a závažnější problém u Khondiaovy rodiny, která usiluje o peníze a majetek rodiny Chen. Khondiao ale už má dost toho, že ho jeho rodina využívá k manipulaci a ubližování rodině Chen, a vymyslí plán, jak tento problém definitivně vyřešit. U této série se mě...
Postavy a události jsou zde vykresleny hodně realisticky. Úplně mě dostal ten artový nádech a celkově ta atmosféra s dějem zasazeným do staré hongkongské čtvrti a do starého činžovního domu. Pochválit musím výbornou kameru s citem pro detail a také oba herce v hlavních rolích.
Seriál A Breeze of Love mě překvapil v mnoha ohledech. Přestože se zde jedná jen o osm čtvrthodinových epizod, jako celek to na mě působí hodně uceleně. Má to skvělou atmosféru nejen díky sympatickým hercům v hlavních rolích (Shin Jeong You – populární korejský zpěvák, a Woo Ji Han – korejský herec), ale díky uvěřitelnému provedení například basketbalových scén, kde bylo vidět, že kluci ten basketbal opravdu milují. Samotná zápletka seriálu není až tak originální. Jde o náhodné setkání dvou kluků po několika letech, kteří byli nejlepšími přáteli, ale kvůli sérii nedorozumění zpřetrhali vazby. Už po prvním díle jsem...
Úvodní epizody mě přišly poněkud nevýrazné, ale okolo čtvrté epizody se to nějak rozběhlo a bavilo mě to. Narozdíl od thajské verze zde hrají poměrně neznámé tváře, což ale vůbec není na škodu. Korejský remake má mnohem lepší strukturu a vývoj příběhu, který se tak netříští, a soustředí se pouze na hlavní dva páry, což dává těmto dvěma vztahům více času na rozvoj. Také mě oba páry v tomto dramatu přijdou zajímavější i přesto, že u mě více bodoval vedlejší pár Woo Sun a Ko Yoo. I přes výše uvedené si ale nemyslím, že korejský remake je lepší, než thajská...
Příběh je šokující, poutavý, dojemný, smutný a nádherný současně. A přitom příběh má hlavu a patu a je uvěřitelný. Japonci tohle prostě umí. Vyzdvihnout musím skvělé herecké výkony v hlavních i vedlejších rolích, úžasnou hudbu a celkově atmosféru, která mě úplně pohltila.
Obdivuji tvůrce, jak úžasný a hluboký příběh dokázali rozehrát ve třinácti poměrně krátkých epizodách. Je to poutavé, má to spád. Je zde spousta hezkých kluků - talentovaných herců, kteří svým postavám dali spoustu emocí. Chemie obou párů je neskutečná! Pochválit musím vyzrálé dialogy a úžasný soundtrack. Song „Dangerous Love“ je můj favorit. Nevím, co chválit víc... Jako celek série působí dokonale.
Be Mine Superstar je už čtvrtým projektem, kde si spolu zahráli Ja s Firstem. Zatímco v předchozích seriálech to byl Ja, kdo hraje klidnější a rozvážnější postavu, v BMS jsou role prohozeny. Ja zde ztvárňuje postavu správně potrhlého studenta Puna, a ta role mu zde neuvěřitelně sedí. Ja dal své postavě tolik vrstev a emocí, a naplno nám ukazuje svůj herecký potenciál. First zde naopak hraje klidného a rozvážného herce Ashiho, který zrovna natáčí seriál Princ lásky. A právě kvůli zápletce s natáčením seriálu mě úvodní epizody moc nezaujaly. Ale jak si kluci začínají vytvářet pouto, příběh začne mít řadu...
Po seriálu The Warp Effect je tohle již druhý letošní počin režisérského dua Jojo/Ninew, který jde svým syrovým a realistickým zobrazením mezilidských vztahů v LGBT komunitě až na hranu. Řeší se zde hlubší témata, jako je promiskuita, vydírání, řízení v opilosti a intriky. V GMM nenechali nic na náhodě, a do hlavních rolí obsadili osvědčené herce. Asi nejlépe napsaná a ztvárněná postava je Boston, kterou hraje Neo. Bostona jsem kvůli jeho povaze nenáviděl, ale nakonec mě ho bylo i líto, když skončil tak, jak si zasloužil. Role Bostona je pro Nea jednoznačně dosud nejlepší jeho rolí vůbec. Totéž si myslím...
Seriál měl velmi zajímavý námět, a má výborné herecké obsazení. Shinwoo a Taekyung spolu vypadají tak roztomile a jsou vážně úžasní. Co mě ale nemile překvapilo, je těžkopádnost vyprávění samotného příběhu. Je to hodně pomalé i na asijské poměry. Naopak pochválit musím naprosto dokonalý překlad titulků z dílny ŠK.
Příběh je tak jednoduchý, ale přitom tak působivý. Sledujeme zde něžné, ale vážné projevování náklonnosti mezi Amanem a Ryujim hned od první epizody. Líbí se mě komunikace mezi hlavními postavami, protože nikdy nedochází k žádnému nedorozumění. Když je problém, promluví si o tom. Jejich vztah není příliš komplikovaný a je založený na upřímnosti. Kvituji s povděkem, že příběh se odehrává na japonském přímořském venkově. Lokace jsou vážně úžasné. Chválím i soundtrack. Nikdy jsem nepřeskočil úvodní a závěrečný song. Tohle je opravdu vydařená série.
Hodně zvláštně, ale hodně poutavě vyprávěný příběh o vztahu mladého kluka s o generaci starším mužem. Sledujeme zde jejich vzestupy a pády v jejich životech, a celé je to vyprávěno hodně syrově a uvěřitelně. V hlavních rolích extrémně pohlední Jo Nakamura a Yohdi Kondo.
Příběh měl potenciál, ale celé to bylo na mě moc pomalé a komorní, a kromě zajímavých konverzací se tam vlastně nic moc nedělo. A když už se příběh začal rozvíjet, přišel uspěchaný konec. Pozitivem je výborné herecké obsazení hlavních rolí: Zuho, rapper z hudební skupiny SF9 zde ztvárňuje roli Jo Yoo Jaeho, a roli Seo Han Joona zahrál korejský divadelní herec Kim In Sung jako svou vůbec první seriálovou roli.
