The Boy Next World (2025)

The Boy Next World je příběh, který je na první pohled hezký, ale zároveň dokáže některým divákům lehce zamotat hlavu. Není to úplně seriál na „koukám jedním okem do mobilu“, protože spousta věcí se vysvětluje až ke konci. Tam teprve dostaneme odpověď na otázku: Tak jak to vlastně bylo? A ano, dává to smysl… jen to chce vydržet.
V hlavních rolích se objevuje oblíbená herecká dvojice, která funguje naprosto skvěle. Chemie šlape, emoce fungují a není pochyb, proč si je diváci tolik oblíbili. Druhý vedlejší pár rozhodně nezaostává – naopak. Musím říct, že byli extrémně roztomilí a často mi zlepšovali náladu víc než hlavní děj.
Co mě ale trochu zklamalo, byl vývoj postavy matky, která se po většinu seriálu chová jako absolutní despota. Čekal jsem nějaké větší vyústění, konfrontaci nebo aspoň symbolickou facku od karmy… a nic. Prostě jí to tak nějak projde. Tady jsem od scénáře čekal víc.
Pohrávání si s různými realitami není úplně novinka – podobný koncept už jsme v BL světě viděli, jen s jinou populární dvojicí a v trochu jiném pojetí. Tady to funguje solidně, ale nepřináší to úplně „wow efekt“.
Trochu zbytečný mi přišel prvek čtení myšlenek u jedné z postav. Nikdy se pořádně nevysvětlí, proč to vlastně umí, odkud se to vzalo a hlavně – k příběhu to moc nepřidává. Spíš to ruší, než aby to pomáhalo. Takové „protože scénář řekl“.
Co ale opravdu oceňuji, je nenápadné propojování seriálů. Miluju, když se světy jemně dotýkají, i kdyby jen náznakem. A tady jsem si toho všiml hned. Phu je bratranec sourozenců Thorna, Tharna a Thanyi. Pokud vám to nic neříká, nevadí. Pokud ale patříte mezi fanoušky TharnType, tak vám to zaručeně neuniklo – a ano, přesně tenhle moment mi udělal radost.
Celkově se mi The Boy Next World líbil. Má své slabiny, mezery v příběhu a pár otazníků, které zůstanou viset ve vzduchu, ale i tak je to příjemná podívaná, která stojí za zhlédnutí. Jen nečekejte, že vám všechno bude vysvětleno hned… nebo vůbec.

Na tento seriál jsem se opravdu velice těšila, především kvůli hlavním dvěma představitelům, které známe z Love in the air, tedy řekněme již ikonického BL dramatu. Nechci tvrdit, že jsem zklamaná, možná jsem očekávala trochu víc. Začnu příběhem samotným, kde mi přišel opravdu velký potenciál, který se ale každým dílem nějak vytrácel. Ano, jako divák, jsem pociťovala určité napětí a nedočkavost, jak to tedy dopadne a jaká je pravda, ale takový ten "wow" efekt se nakonec nějak nedostavil. Myslím, že kdyby se děj trochu více rozvrstvil a šel by trochu více do hloubky, moc by to seriálu prospělo. Co se týká hereckých výkonů, zde půjdu proti většině..Boss a Noeul se mi více líbili v Love in the air, kde na mě působili přirozeněji a uvolněněji a tím pádem i uvěřitelněji. V The Boy Next Word jsem pociťovala až moc velkou snahu hlavně u Bosse, který měl mnoho prostoru v pohledech, slovech, činech, dotecích, atd. Ale...jak píši, je to subjektivní názor jedince, takže každý to vnímáme jinak samozřejmě. Na seriál se doporučuji podívat, protože námět je zajímavý a věřím, že se u mnohých zařadí do lepších seriálů. Pro mě to byl dobrý seriál, ale už je to nějaká doba co jsem jej zhlédla a nemám potřebu se k němu vracet a asi ani nebudu.

The Boy Next World pro mě nebyl jen další seriál. Byl to návrat k dvojici, kterou miluju od Love in the Air – Boss Chaikamon a Noeul Nuttarat. A přestože už tehdy měli chemii, tady předvedli, jak obrovský kus cesty od té doby urazili. Jejich herecký posun je nejen vidět, ale hlavně cítit.
Příběh je jiný – Cirrus tvrdí, že je Phukanovým přítelem. Ne že byl. Je. Jenže Phukan si nic nepamatuje. A právě v tom tichém zmatku, v těch opatrných dotecích a pohledech, se rodí vztah, který je křehký, ale zároveň neuvěřitelně silný.
Boss v roli Cirruse absolutně exceluje. Každý pohyb má význam, každý pohled proniká až pod kůži. A Noeul? Skvělý opatrný protipól. Spolu tvoří duo, kterému věříš každou emoci. Není to přehrávané. Je to skutečné.
Vizuálně je seriál krásný – barvy, pomalé záběry, snová atmosféra. Hudba nenápadná, ale přesná. A i když scénář občas mohl jít víc do hloubky, vůbec mi to nevadilo. Protože to, co se děje mezi hlavní dvojicí, jsou víc než slova.
Jsem ráda, že jsem to viděla. A ještě víc, že jsem mohla vidět, jak moc Boss vyrostl. Z kluka se stal herec, co ví, co dělá. A dělá to skvěle.

Trochu jsem se bála zklamání protože očekávání všech byla velká. A přesto že se příběh mohl zdát lehce zamotaný, nakonec jsme se výborně bavila. Moc se mi líbila hudba a písničky u romantických scén.
Cir se někdy choval příliš mateřsky a Phu dětinsky, ale tihle dva to spolu prostě umí řádně rozjet a jde vidět jak oba herci vyspěli a zdokonalili své herecké umění.
P.S vážně mě bavily ty Phu-ouvi svetříky, pěkná sbírka.

Nad příběhem jsem raději nepřemýšlel v těch posledních dílech, protože by to bylo hodně otázek, ale to pro mě nebylo podstatné, protože už od začátku bylo vše postaveno na fikci. Pro mě osobně zhlédnutí mělo smysl, protože k hlavnímu páru, který se umí tak dobře "olizovat"😂, jsem si konečně našel cestu, především k Boss-ovi alias Cir, sympoš byl i jeho brácha, i když v epizodní roli, Noeul na mě působil někdy dětinsky, ale to je záležitost tvůrců, raději bych jej už spíše viděl v nějaké dospělé roli bez vlasů napnutých někdy až pod oči. A obdivuji tvůrce, kde vyhrabali tu matku, snad v chaloupce Sněhurky a sedmi naštvaných trpaslíků. Z druhého páru jsem úplně nepadal na zadek jako mnozí jiní a čtení myšlenek bylo málo rozvinuto. V průměru hodně solidní seroš, ale letos mě zaujaly ještě více některé jiné projekty - především Jižní Korea a Japonsko.

Paralelní světy...nevím, ale kvůli klukům z LITA jsem se do toho pustila. Byla jsem zvědavá, kam se BossNoeul posunuli. Herecky šli určitě hodně dopředu a o chemii mezi nimi pochybovat nemusíme. Ta by se dala řezat motorovkou. U nich mě bavilo sledovat, jak se z toho paralelního propletence Cir (Boss) nakonec vymotá. Co mě ale bavilo mnohem víc, bylo kočkování mezi druhou dvojicí. Jin a Wim mě prostě dostali. Jejich vzájemná interakce byla naprosto dokonalá a ještě teď se usmívám. Božííí..
No a kapitola sama pro sebe...Cirova matka, uspěšná kandidátka na titul Matka roku.
Každopádně super seriál...

Musím říct že jsem se zamilovala jak do seriálu který mě hned od začátku vtáhnul a nenechal mě odejít, tak do postav které byly našimi herci Boss a Nouel ztvárněni tak skvěle že jsem jim baštila každé slovo. Příběh o paralerlním světě bylo konečně něco jiného než jsme zvyklí, na začátku se to může zdát matoucí ale časem se dozvíme co se děje a čím si paralerní světy prochází a jak se seznámili Phukan a Cirrus. Po celou dobu mezi Boss a Nouel byla úžasná chemie lepší než v Love in the Air jejich láska byla cítit i přes obrazovku kdybych byla kameramam tak se asi rozteču na místě😁.
Nic nepřehrávali vše bylo tak přirozené že jsem chtěla víc ale jak se řiká příběh jednou musí skončit a skončil 10 dílem ale měla by nás doufám čekat speciální epizoda tak si musíme počkat.
A co bych řekla závěrem vemte si kapesníky ukápne vám slza a některé scény vám vrazí kůl přímo do srdce ale sakra já jsem si to užila

Oni dvaja to proste spolu vedia, však viete koho myslím. Dievčatá ma iritovali aj záletník Achi. Kto ma úplne zaujal bol Jin (Forth Kashane Pichetsopon) a privítala by som viacej spoločných scén s Wimom. Táto dvojka sa vydarila. Celkom zaujímavá téma, lebo veď veríte v paralelné svety? Téma, ktorá sa iste ešte vo filmovej tvorbe ukáže viac. No spoločné scény Jina a Wima som si pretáčala a vyhľadávala viac. Hlavná dvojka je super zohraná, vidno, že majú, čo to za sebou a je celkom zaujímavé sledovať rôzne polohy aké hrajú, tu dostal zabrať celkom Boss. Žiadalo sa mi lepšie prepracovanie a mohlo by byť kľudne aj pokračovanie.

Krásný super top!!! Každý týden jsem netrpělivě čekala na další díl. Smála jsem se, ukápla i nějaká slza a celkově jsem si příběh a herecké obsazení moc užila. Moooc se těším na další spolupráci BossNoeul...