Patagonia (2023)

Příběhy s free tématikou mě moc neberou a tento nebyl výjimkou, ale hodně jej zhodnotili herci, resp. už samotný casting byl skvělý a vybrali ty naprosto správné typy vyzáblých postav, kde Yuri měl navíc opravdu i okousané nehty a když malinko stáhl obličej, vypadal správně přihlouple, jednoduše tak, jak tvůrci potřebovali. Tady klobouk dolů. Zpracování bylo jako kráska a zvíře. Na jedné straně jsem věřil postavám ten pot, ušmudlanost i pach moči, na druhé zase tvůrci až moc v některých scénách nacpali špíny za nehty Agostinovi a především asi ve třech čtyřech delších scénách mi naprosto nesedla ta roztřepaná kamera. Byl to jistě záměr, ale asi nejsem jediný, komu to bylo nepříjemné, jinak bych dal za zpracování vyšší hodnocení.

Yuri je typický klient chráněné dílny. V tomto případě rodinného řeznictví. Agostino pro něj představuje jednosměrnou jízdenku mimo notoricky známé prostředí s cílem ve městě Ushuaia v Patagonii. Zatímco pro Yuriho se jedná o geografické místo, pro Agostina je symbolem vnitřní svobody. Prolínání obou světů přináší do vztahu zákonitě trhliny a nepříjemná procitnutí. Je těžké jednoznačně pojmenovat jejich soužití, které je (může být) směsicí obdivu, uputí se na druhou osobu, lásky a touhy manipulovat, mít někoho rád.? Před oběma herci musím smeknout za jejich "neuvěřitelně uvěřitelné výkony", posouvající celý projekt o stupínek výš.

Smutný, ale zajímavý příběh, kde plusové body sbírají herci a prostředí, mínusem je kamera a trhliny ve scénáři. Skoro 20letý Yuri se zakouká do staršího kluka. Problém je, že Yuri je prakticky ještě dítě, které potřebuje ochranu, zatímco Agostino je až moc free. A taky umí manipulovat, takže jakmile ucítí, že na něm Yuri může oči nechat, využije toho. Svět je plný Yuriů, třeba jim tento film napoví.