Song of the Loon (1970)

Umím si představit, že zidealizované představy o světě indiánských společenství (z nichž některá, dle pana Cílka, znají až 12 sexuálních orientací) mohou vést ke vzniku podobné pohádky. Pohádka je ovšem vystavěna na tom, že nereálné prvky uvede do uvěřitelného světa. Právě uvěřitelnost trpí: vše, co je příznačné pro tradiční indiánku, je zde jako kulisy gay příběhu použito příliš neobratně, příliš chtěně, přímo upatlaně. Což i jakoukoli pohádkovou poetičnost zvrací spíš v grotesku. Je možné, že čtenáři knižní předlohy, která byla takto zfilmována, najdou pro film víc pochopení. Rozumím i, že v zobrazení nahoty a prezentaci gay tématiky byl asi průlomový. Jsem ale příliš přízemní na to, abych v něm nalezl přednosti, které objevili předchozí recenzenti. Ponejvíc na mne působí jako hodně homofobní parodie na gay kulturu.

Pozoruhodná kuriozita. Bůhví zda záměrně nebo nechtěně filmařsky neohrabaná podívaná ze života kovbojů a indiánů, kde každý je gay, každý touží po lásce, překypuje pocitem volnosti a všeobjímající radosti ze života. Překvapivě otevřený snímek, jak co se týče zobrazování mužské nahoty (a že je na co se dívat) a erotiky, tak v proklamování sexuální svobody.

Na film mě přiměly se podívat odvaha lanrdnaka přeložit toto přeložit. Snímek, který na první pohled vypadá na jedničky, max. dvojky v hodnocení, má ale po zhlédnutí přes všechny své nedostatky na daleko více. Song of the Loon má duši a ještě něco nedefinovatelného navíc a ve spojení s dobou kdy vznikal, patří k výrazým mezníkům snímků s gay tematikou ...

Láska mezi muži je stejně přirozená jako americká divočina, v jejímž rámci se odehrává.
Herecké výkony nejsou zrovna znamenité, příběh je rovněž slabší, ale vynahrazuje to atmosféra svobody a volnosti, která tomuto filmu ze starověku gay kinematografie dodává osobitý a přitažlivý ráz.

Jediné varovanie, ktoré k zhliadnutiu tohto príjemného filmu mám je rok vzniku 1970. Ten predstavuje jeho plus i mínus.

Doba hippies, nových genderových vied a queer teórii: Prirodzenosť a krása nahoty. Kovboji neboli len drsní machisti, ale často žili v homosexuálnych pároch. Americkí indiáni mali svojich "two-spirit" liečiteľov a nerobili toľko cirkusu okolo rovnakopohlavnej blízkosti, ako kresťanskí puritáni. Všetci so všetkými. Žiarlivosť nie je prejavom lásky, ale pocitu "vlastníctva druhého" - ktoré je s láskou v rozpore. Nikto ti nepatrí a ty nepatríš nikomu. Zároveň je v tebe miesto pre lásku nielen k jednému človeku. A nie si povinný milovať jediného človeka celý život. ži otvorene, spoznávaj ľudí, miluj sa s nimi.

Nakoľko od kvetinovej a sexuálnej revolúcie sme sa vrátili výrazne naspäť, tento film sa môže paradoxne zdať ako predbiehajúci dnešnú dobu. Na mňa v niektorých ohľadoch pôsobí (tak ako niekoľko ďalších filmov zo 70. rokov) dospelejšie (menej zakomplexovane), živšie, úprimnejšie a odvážnejšie, než mnoho súčasných diel.

Nielen duchom, ale aj spracovaním patrí Song of the Loon do svojej doby - lyrika, útržkovité dialógy, kvalita obrazu. Svojim spôsobom pripomína ľahký erotický film - v ktorom však na rozdiel od porna ide viac o dej, než o sex - čím sa mu paradoxne darí dosiahnuť podstatne väčšiu erotickosť.

Netreba čakať veľdielo, prevratné odhalenia, ani filozofické debaty (otvorená pansexualita a naturizmus sú samé o sebe dosť), treba ho pozerať tak, ako sa číta báseň, alebo počúva pieseň.