Bez přetvářky: Příběh o lásce (Bob Jackson-Paris, Rod Jackson-Paris)

Příběh dvou amerických gayů - manželů, kteří chtějí upozornit na problémy homosexuálů a na jejich plnoprávné začlenění do společnosti.

Studna osamění, jakkoli patetická, sentimentální, uplakaná a dnes dokonce i trochu staromódní, byla už téměř třem generacím lesbiček erbovní knihou. Zatím se nevyskytl její adekvátní mužský protějšek, zlatá kniha gayů, i když se literatura přirozeně tomuto tématu nevyhýbala. Příběh dvojice Roda a Boba má patrně všechny šance se takovou knihou stát, tím spíše, že nejde o román, nýbrž o útvar na pomezí mezi literaturou faktu, memoáry a publicistikou. Protože autoři nemají literární ambice, nechtějí psát román, postrádá jejich dílo tragické a dramatické tóny, které obvykle tento námět provázejí.

Oba autoři a zároveň protagonisté společně vyprávějí své životní osudy. Po odstavcích se střídá pohled jednoho i druhého, v tisku zvýrazněný odlišným typem písma. V něčem spolu souhlasí, v něčem mírně polemizují, ale celý příběh směřuje k jedinému cíli: představit se jako dvojice vzájemně se milujících lidí, dokázat sobě i světu, že jejich svazek je přirozený, mravný, inspirující ostatní gaye k přiznání své orientace.

Rod i Bob vyprávějí prostě a věcně, vzdáleni jakémukoliv uslzenému sentimentu. Jediné, co připomíná literární úsilí, jsou jejich - ostatně nepříliš zdařilé - verše. Vyprávění začíná jejich seznámením a citovým vzplanutím, poté každý z nich zvlášť představuje svůj životní příběh, obě historie jsou si ostatně podobné jako vejce vejci. Jeden z mladíků je kulturista, druhý manekýn, po zmateném a rozháraném chlapectví a jinošství jsou z nich nakonec velice američtí "správní hoši", vymydlení, vykrmení ovesnými vločkami a jinou racionální výživou, těla vymodelovaná a vysoustruhovaná v posilovnách. Tradiční obzor gayů se ze zakouřených barů a alkoholového oparu přesouvá do fit center a světa kulturistických soutěží.

Co však je sympatické, je vážnost, s níž přistupují ke svému vztahu, který chápou jako jediný možný a absolutní, takže se rozhodnou uzavřít řádné manželství, s církevním požehnáním. Všechny církve se přirozeně zdráhají jim vyhovět, až posléze najdou unitářského pastora, který je dostatečně svobodomyslný. Jejich svatba je také velice charakteristická americká party, slavená s velkou okázalostí. Tím ovšem naplno deklarují své zaměření a způsobí si tak řadu potíží ve své profesi. Ani americká společnost není připravena na tak otevřené přiznání - je jí milejší si o takovém vztahu jen v skrytu šeptat.

Oba mladí muži se však nevzdávají: pořádají přednášková turné po amerických univerzitách, kde bez rozpaků demonstrují svůj šťastný vztah, nahrávají kazety, a tato činnost se posléze stává jejich zaměstnáním. Reakce veřejnosti na toto jejich konání není vždy jednoznačně příznivá, oni však považují za nejdůležitější skutečnost, že se mnohým gayům dostane povzbuzení, aby přestali utajovat svou orientaci ("nenávidět sami sebe") a začali naplno žít bez ohledu na nevrlé ohlasy okolí.

Leckteré americké reálie budí v této jinak sympatické a optimistické knize úsměv, ale některé i rozpaky. Když tito šťastně oddaní mladíci chtějí mít vlastní rodinu, vyhledají agenturu, která jim pomůže angažovat nájemnou rodičku, která by - uměle oplodněna - jim za bezpochyby astronomický peníz porodila potomka. Co všechno může být předmětem byznysu! Naštěstí se celá tato záležitost pohybuje prozatím v rovině úvah, asi pro značnou finanční nákladnost není tak lehce uskutečnitelná. Jakkoliv se příběh Roda a Boba odehrává v prostředí nám ještě poněkud vzdáleném, přesto je to knížka, která svou milou otevřeností a bezprostředností odzbrojuje a patrně každého gaye povzbudí a potěší.