Hawaii (2013)

Pomalu plynoucí příběh, skoro beze slov, plný náznaků, vnitřního neklidu a napětí, sbírání odvahy, jemného našlapování...vědět tak, co si myslí a cítí ten druhý. Někdy to v životě prostě nejde tak rychle a jak bychom si přáli. Naštěstí je tady krabice se vzpomínkami na dětství. Skvěle zahráno, skvělá hudba, kamera, detaily...

Okouzlující pocitový film s minimem dialogů a s přemírou dokonalých vizuálních zážitků, důmyslných metafor i rozpačitého ticha. Udělat první krok je někdy víc než obtížné. A přitom je to tak jednoduché. K celkové atmosféře přispívá i vynikající hudební aranžmá.

Jestliže bych film Ander označila jako pomalu plynoucí drama, oproti tomuhle snímku uháněl rychlostí světla…
Vím, že v tvorbě režiséra Marco Bergera je typický pomalý postup a jemné náznaky... Někdy tak jemné, až jsou pro mě neviditelné ?
Tenhle film byl moje první seznámení s ním... a naštěstí nejsem z těch, kteří se dají lehce odradit. A většina ostatních filmů od Bergera... to už je něco jiného?
Tenhle film byl pro mě dvouhodinové obcházení okolo horké kaše, při kterém jsem málem lezla po zdi a konec byl vlastně jen výsledkem náhody. Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby se ta jistá drobná událost nestala, obcházeli by tam kolem sebe ještě dneska...
Kdyby se lidi rozmnožovali stejnou rychlostí, jak se tihle dva sbližovali? už jsme vymřeli...
Neříkám, že to nemělo svou atmosféru, a chápu, že někteří jsou z toho nadšení, ale můj šálek kávy to není. Holt prostě nemám tu trpělivost. Na jejich místě bych do toho raději skočila rovnýma nohama, abych věděla na čem jsem...

Pozor spojleri!
Vynikajúci film. Dobrý výber hercov, mužní a krásni. Kdesi dole tu niekto píše, že ten druhý, blonďavý muž nie je gay. Nebudem polemizovať o tom, ale zrejme nič nepochopil a mal by si film pozrieť opakovane. Možno aj viackrát. Zrejme tie dva kaktusy si dali, kedysi v detstve nejaký sľub. Na Hawaii. Otec Eugénia, ktorí rád pomáhal, sa tu a tam ujal sociálne slabšieho chlapca a brával ho na ich dovolenky. Chlapci sa už tam, ako deti, do seba zakukali. Eugénio zabudol, ale jeho krásny kamoš "Rus" nie. Nádherný film, dojal ma. Najviac keď sa po pozretí starých diakov Eugénio zamyslí a gestom naznačí, že už vie. Nádhera. Režisér je neuveriteľný majster. Za titulky Zolovi veľmi pekne ďakujem.

Nádherný film o hledání důvěry a intimity. Jemná erotika, báječná hudba. Skvělé vykreslení obou postav. Porozumění pro jejich hledání a přibližování se. Mistrné filmařské dílo.

Martin hledá po městě na léto práci: když zaklepe u Eugeniova domu, zjistí oba, že jsou dávnými kamarády z dětství, a Martin najde nejen práci, ale i nocleh a společné vzpomínky, toulky dávno společně prozkoumaným okolím... Eugenio je gay, Martin nejspíš ne, měl by ale patrně přátelské porozumění, třeba i vděk, a možná i neuvědomělou potřebu nalézt vyústění stále sílícího vztahu. Cosi postupně a velmi nenápadně vzniká, ale přátelství zvítězí nad sexem, a je to docela dojemné.

Zatlačování významu děje do pozadí je v každém dalším z Bergerových filmů zjevnější, asi nejdál pokročil tím směrem ve filmu Taekwondo. Ovšem už ve snímku Hawaii se pokusil děj potlačit na minimum, vidíme volný sled scén, tušíme směřování, ale... V každém případě velký vizuální požitek, ponor do představ a pocitů, a zatím i nejlepší uplatnění Irustovy hudby. Film mnozí velebí, určitě právem, pro někoho se už ovšem pomalu může na velmi vzdáleném obzoru začínat objevovat otázka, kde končí živý kumšt a kde začíná póza.

V podstatě jenoduchej film o dvou postavách odehrávající se v domě a jeho blízkém okolí, málomluvnej, plynoucí v pomalém tempu, krásná i když poskromnu použitá hudba, moc dobré herecký výkony, mezi oběma muži to skvěle funguje a na to, že tam k žádné erotice nedojde, se autorům podařilo vytvořit docela dusno. Mě to rozhodně nenudilo. Hezkej příběh, zajímavě a dobře natočenej, k dokonalosti mu ale trošku něco chybělo. Jeden u mých top5 gay filmů.

Áno, toto je moja šálka kávy, takto vyzerá film na pekný večer s partnerom pri sviečkach. Žiadna strašná akcia, žiadné klišé, kľudný pozvoľne sa odvíjajúci dej. A hlavne, herci, nie herečky :)

Podobnosť s filmom Plán B čisto náhodná :)

Marco Berger sa znovu chytil "svojej témy". A vôbec sa nehnevám, že sa opakuje. Ten komu sa páčil Plán B si užije Hawaii skoro ako jeho "druhú časť". Iní mladíci, iné prostredie, iná premisa - ale znova je tu vystavaný dej na obyčajnom príbehu zoznámenia. Dvoch k sebe privedie náhoda (alebo podružné zámery), zapozerajú sa do seba, snažia sa rozlúštiť čo to k sebe vlastne cítia a nie a nie nabrať odvahy povedať si to do očí.

V tomto filme si namiesto vzťahových pseudodrám človek vychutná atmosféru, civilitu, citlivú ostýchavosť a ľudskosť. Je to ako by sa namiesto besnej akcie vyvalil na trávnik a nechal sa rozhriať letným slnkom... a trochu sníval. Tým je paradoxne bližšie životu a divákovi-smrteľníkovi. Tomu ako prežívame svoje drámy zamilovania, (zatiaľ) neopätovaných citov, alebo platonicky túžime po svojich hetero kamarátoch. Svojim šikovným spôsobom dekonštruuje zaužívanú schému, strháva z nej nálepky ("gay vzťah", "hetero kamarátstvo") a približuje nám ho ako prehlbovanie sa intimity medzi dvoma nijak nedefinovanými mužmi. Prečo, ako, krok po kroku. Predstavuje nám možnosť vzniknutia citu medzi nimi nie na poli kategórií LGBT folklóru, ale v podobe trpezlivého pozorovania vznikajúcich citov ktoré prechádzajú vo fyzickú príťažlivosť.

Výtečně natočený komorní příběh o touze a nesmělém hledání spřízněné duše. Vynikající sugestivní hudba, minimum dialogů, a přesto strhující snímek, kde hlavním hrdinům nepřestáváte držet palce. Křehkou nostalgii oživuje zvuk argentinského venkova a horko, které umocňuje napětí příběhu. Jeden z nejlepších gay filmů vůbec!

Tu hrá hlavnú úlohu predovšetkým kamera. A zachytiť v správnom momente tie správne výrazy tváre hercov. Nenudil som sa. Síce to mohlo byť kratšie, ale určite pozerateľné. 2 herci - až na výnimku, hudba skvelá.

Prostě výborný a pohodový film, který mě velmi bavil.

Vše zde už bylo napsáno a souhlasím se všemi, každý člověk je jiný, každý je originál a vnímá film jinak. Těžko se může ale film posunout dále, jak někdo tady chce, přeci Marco Berger je Marco Berger. A navíc upletl z hovínka bič, tím chci říct, že film vznikl za minimalistické úsporné náklady ...

Protože jsem v ARG byl několikrát, přesně na mě dýchla atmosféra příměstského jihoamerického venkova. Ošuntělé zdi. Zavlhlá špína. Ušmudlanost starých věcí.
Argentinci Manuelovi s ne úplně sportovní postavou a Uruguayci Mateovi s okousanými nehty jsem uvěřil téměř vše, právě proto, že nebyli dokonalí, tím nemyslím herecky ...

Nápad to byl dobrý a chvílemi to vypadalo slibně. Ale když si Martin začne něco "cucat z prstu," už začíná film pokulhávat. Monotóní hudba a hodina o tom, jak upravují zahradu než se začne aspoň něco málo dít. Konec mi přijde takový dost slabý. Kdyby měl film poloviční délku, pak by stál za zhlédnutí.

Aby vůbec nikdo nemohl být na pochybách, že tento film rozhodně stojí za shlédnutí, neboť ční nad ostatními filmy jako činžák nad rodinnými domky, třebaže už vše podstatné bylo napsáno, připojuji se rovněž v pochvalném hodnocení. Zpočátku se příběh odvíjí možná až příliš pozvolna, poté je však divák natolik vtažen do erotického napětí mezi dvěma muži, že přes pozvolné plynutí příběhu je mu až líto, že film nakonec dospěje k cíli.