Sleepless Knights (2012)

Škoda. Netuším, co tímhle chtěl tvůrce říct. Všechno dobrý, až na scénář. Herci hrají obstojně, kamera pěkná, hudba, prostě všechno až na neexistující příběh. Zápletka mezi mladíky vydá tak maximálně na 10 minut, dalších 10 minut je něco o rodině jdnoho z nich a zbytek je - ani nevím jak to pojmenovat, asi se nenajde nic lepšího než vata, jak řekl zolo.

Kus pravdy je ve všech recenzích přede mnou na tento film. Jsou to tři pohledy na věc a všem jim rozumím. Já jsem byl nejříve při sledování tohoto filmu roztrpčený, co to vlastně je (film nefilm zahodit nebo zkrátit na 10 minut), až mi došlo, že je to režisér filmu Lichtes Meer, jak píše Václav.

Teprve s odstupem doby cítím "dopad" tohoto filmu na mě, protože původně jsem mu chtěl napálit velmi podprůměrné hodnocení. Je to pomalý "dokument" o Extremaduře a donutil mě si přečíst historii tohoto španělského málo zalidněného, hornatého a vesměs vyprahlého území, zjistit, že malá města zde mají na americkém kontinentu své "potomky" ve formě měst velkých (což jsem sice v minulosti vnímal, ale ne, že jsou zrovna z Extremadury - Mérida, Medelín, Albuquerque atd.) Lidové zvyky, tradice, příroda, mladí zdrhli, staří zůstali, dva sympatičtí gayové jsou až na okraji a téměř bez jakéhokoli děje..

Přesto toto nepovažuji za celovečerní film, v kině by část nepřipravených diváků asi odešla během filmu. Asi odteď budu číst recenze vždy před zhlédnutím daného snímku.

Solidní začátek slibného příběhu se, bohužel, asi po půl hodině rozpadá a místo stěžejního (aspoň z počátku vypadal jako stěžejní) příběhu režisér dává prostor neúměrně dlouhým záběrům přírody, odvádí pozornost krkolomně (ne)zapadajícími krajovými zvyky, a zkrátka až do konce je k vidění už jen vata, která má vyplnit i tak zkrácenou stopáž. Evidentně si režisér nevěděl rady s rozehraným příběhem. Tady dodávám - kupodivu, protože inspirace se už dá v dnešní době v bohaté záplavě gay filmů najít celkem snadno. Budiž tvůrcům ke cti, že asi nechtěli opisovat.
Škoda nevyužitého potenciálu nabídnutého dobrým začátkem, byť by z toho byl asi jen další příběh v řadě podobných. Plusem zůstává alespoň líbivé herecké osazenstvo.

Skvěle zachycené nálady, pocity a dojmy z krajin a prostorů, v nichž lidské příběhy se odehrávají skoro jen jako ilustrace, jaksi mimochodem. Také u lidských aktérů vnímáme spíš nálady a pocity, příběhy jsou potlačeny, omezeny na charakteristické situace. Sdělení zprostředkuje divákovi hlavně obraz a hudba.
Příběh filmu se odehrává ve španělské oblasti Extremadura s nádhernou přírodou a historickými památkami. Je vystavěn na neveselém, místy nesmírně dojímajícím kontrastu života starých pánů, kteří jsou (nejspíš už posledními) nositeli stařičkých lidových tradic a rituálů, a dvou mladíků - gayů, symbolů současnosti.
Film natočil Stefan Butzmühlen jako svůj druhý (první celovečerní) film v roce 2012, o tři roky později byl uveden jeho film Lichtes Meer (Radiant Sea), v němž Butzmühlen lidské osudy posunul poněkud více do popředí, a který (nejen) zde vzbudil převážně kladné reakce. Za tři roky, které mezi uvedením obou filmů uplynuly, udělal Butzmühlen významný pokrok.

Slepenec dlouhých filmových záběrů, které na sebe jakoby nenavazují, umocňuje zvláštní afmosféru.