Naked As We Came (2013)

Istým spôsobom sa to dá vidieť ako typový americký film - rodinný dom, rodinné traumy, riešime, jeden syn je gay, ty si mi urobil, ty si mi urobila - ale bolo by to v tomto prípade dosť ignorantské zjednodušenie. Na rodinný americký film je totiž dosť podarený, nepôsobí ako televízna inscenácia, ani ochotnícke divadlo, nemá lacný vizuál, herci vôbec nie sú umelí a neprehrávajú - aj keď nemusia byť zázračne nadaní. Z neznámich tvári vytiahol režisér akurát, aby to nepôsobilo nešikovne. V podstate mi v ňom všetko prišlo adekvátne, bez iritujúcich prvkov.

Téma je zaujímavá - deti z nefunkčnej rodiny sa vracajú k umierajúcej matke (ktorá nikdy nebola "matkou" v pravom slova zmysle) a tá sa nemotorne pokúša dohnať zameškané - no a detváky jej to len tak ľahko nedarujú. Všetci si k sebe komplikovane hľadajú cestu a všetko mierne zamotá aj "cudzí chlap v dome".

Z priemeru tento filmík vyzdvihuje jednak Lue McWilliams ako Lilly - poľudštená xantipa, ktorá sa našťastie nezvrhla na typizovanú karikatúru - jej mrzuto-uštipačné poznámky som s pôžitkom sledoval v každej scéne, kde sa objavila. I celý film má zaujímavý ironicko-sarkastický podtón - a tak sa šikovne vyhýba gýčovitej pseudoromantike. Tam kde by v tucte iných podobných príbehov začal vznikať ukážkový cukornatý gay vzťah, tu do hry vstupuje (ne)úprimnosť, ktorá osviežujúco nalomí klišé. Očakávaných a tisíckrát prevarených vyústení sa našťastie nedočkáme.

Nesouhlasím s některými, kteří zde píší americká tuctovka, kalkul, toto není typický přiblblý americký snímek, kde v každé druhé větě slyšíme to falešné „miluji tě“ a naopak souhlasím s názorem a naprosto profesionální recenzí petvada (a také s jeho citlivým a výstižným překladem), který to přesně vystihl, jak to cítím i já … chtěl jsem napsat své pocity z filmu a nyní čtu recenze a jakoby mi petvad bral slova z úst, tak to nebudu psát, abych nakonec nebyl nařčen, „že opisuji“ … a ten sladký čumáček Ryana Vigilanta je navíc jako bonus …
Snímek o vztazích, o životě, a naprosto trefně udělaný na rozhraní divadelní hry a filmu.

Zkusili udělat strašnou citovku, zkusili tam dát opravdu všechno, zkusili (jak správně uvedeno někde v předchozích recenzích) ten příběh vykalkulovat. Nevyšlo jim to. Odpouštím jim. Něco se přece jen povedlo - takže: Určitě to je koukatelný, kluci jsou hezcí, prostředí je nereálné, postavy jak od Foglara (všichni prohlédli své chyby a nyní jsou čestní a správní a mladí a krásní),jen to ve vás nenechá ten pocit, kterého chtěli autoři dosáhnout. Film jsem viděl, a už teď jej pomalu zapomínám.

Vezmi umírající matku v luxusním sídle, která zaměstná mladého atraktivního zahradníka, aby tak obšťastnila svého svalnatého syna-gaye... Přimíchej do toho jednu nervní mladou holku-svalnatcovu sestru, četné makro záběry na krásy příroda, příjemnou hudbu, koupání obou krasavců v bazénu, jejich něžné milování, při němž se kamera úzkostlivě vyhýbá intimním partiím... A vyjde ti z toho pouhý kalkul, nevěrohodný příběh šustící papírem snaživého scenáristy. Pokud ale chceš trávit hodinku a půl ve společnosti dvou skutečně krásných adonisů, klidně na tento tuctový film mrkni.

Ničím výjimečný film. Příběh o tom, jak děti navštíví svou umírají matku a "zázračně" k sobě najdou cestu. Umírající matka dá svým dětem poselství a tím napraví jejich zpackané mládí. Film je ale jinak pěkně udělaný a stojí za to, jej vidět, jen od něj nic moc nečekávejte. Herecké výkony jsou příjemné

Nic nového, nic zajímavého, nic, co by stálo za zmíňku. Dva hezké ksichtíky, na které se snad jen dobře kouká. Toť vše.

Místy sentimenty dle mého soudu poněkud přehnané, ale jinak hezký americký film. Dík za titulky!

Film se mi líbí víc než předchozím recenzentům.
Na zdánlivě standardní americkou citovku má střídmé, obsažné dialogy a působivou zvláštní atmosféru. Pomalý temporytmus, který ale zůstává celou dobu nosný a poutavý.
Je to i díky hercům: všichni čtyři mají své osobité kouzlo. I jejich zásluhou se do jednoduchého příběhu nedostala banalita: za chvíle dojetí se tu divák nemusí stydět :-)

Taková klasika "made in USA".

Hezky vystavěný příběh o návratu dětí do rodného domu za matkou na smrtelné posteli. Pomalé tempo umocňuje smutnou náladu a pomáhá zjemňovat neotesanost a topornost obou mužských představitelů.