Taikan Yoho / My Personal Weatherman (2023)

Taikan Yoho sleduji jako film, ale vidím v něm sekvence z anime a chvílemi i prvky kreslené mangy. Jsem fascinovaná tím krásným zpracováním. Příběh netypicky začíná tam, kde se 99% love story ani nedohrabe - všední rutinou společného soužití, když komunikace vázne a není vše růžové.
Baví mě, že slyším nevyřčené myšlenky postav, které jsou často v rozporu s jejich jednáním. Příběh má správnou porci typicky japonské perverznosti, čistou linii děje bez vaty a chemie mezi herci je k prasknutí. Hodně mě zaujala i sympatická postava kamarádky. Jako by vstřebávala dění okolo sebe pohledem dítěte. Bez názoru, bez kritiky, předsudků…
Nejsou zde hluboké myšlenky o pomíjivosti života, ale s nadhledem servírovaná hromada lásky.
Za ten čistý japonský minimalismus dávám maximum.

Někdo japonské produkci nemůže přijít na chuť a já ji naopak mám rád. Všechny emoce a city jsou tam vždycky dotažené do extrému. Tady to platí taky. S Yohem jsem ten příběh prožíval, nesledoval jsem ho jen jako venkovní divák. No a jako bonus moc hezcí kluci a hezké intimní scény.

"Přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel..." Tento úryvek z písně Sametová od Žlutého psa vystihuje minimalistický děj o setkání dvou nejistých duší, které se navenek projevovaly odlišnými způsoby. Majetnickými manýry a v druhém případě zakřiknutostí. Pod zdánlivou dějivou povrchností se sice ukrývá určitá hloubka, ale není dostatečně průbojná, aby zaujala širší publikum. Těžko hodnotit herecké výkony vzhledem k ději. Samotná interakce je spíše o oťukávání. Pokud hledáte píseň k probuzení, mohu vřele doporučit tu z úvodu. Ta vás rychle dostane z postele, jak je agresivní. I s odstupem času ve mně převládají smíšené pocity. Přitom si rád v lidech "čtu", jenže tady nebylo moc v čem.

Po přečtení anotace jsem byla trošku na vážkách. A tohle bylo dokonalý od prvního do posledního dílu.

Příběh je hodně syrový, hodně realistický a přitom hodně lidský. Vztah Mizukiho a Yoha se zdá být komplikovaný a toxický, protože jeden je majetnický a žárlivý s tyranskými sklony, a druhý je introvert s traumatem z minulosti. Mají spolu vztah, který je dělá šťastnými a úzkostnými zároveň. Je ale zřejmé, že se vzájemně milují a starají se jeden o druhého. Dávají to ale najevo způsobem, který se liší od toho, co většina z nás považuje za normální. A to je přesně to, co tuto sérii odlišuje od ostatních. Velmi doporučuji!

Recenze nikdy nepišu, ale v tomto případě udělám výjimku. Japonské "úsporné" projevy emocí jsou pro mě naprosto něčím fascinujícím. Minimum slov, dokonalá mimika obou herců a zajímavá dějová linka. Seriál mě bavil od prvního do posledního dílu. Kdo má tento minimalismus po slovní stránce rád, vřele doporučuji.

Musím sa usmiať, táto séria s príchuťou japonskej chladnokrvnosti, ak to tak môžem nazvať, výrazov tváre, z ktorej neviete nič načítať, tak to je presne to, čo ma od mladosti fascinovalo a, čo som v pubertálom veku obdivovalo. Táto séria mi to pripomenula. Nenechajte sa však pomýliť, pod chladnejším zjavom sa skrýva oheň u oboch protagonistov, ktorí ho však vedia schovať a držať pod kontrolou. Obaja aktéri v tejto sérii spolu-ladia a človek žasol, ako sa vedia "dohodnúť". Japonsko milujem od mladosti.