Nuovo Olimpo / Nový Olymp (2023)

"Aby nás čas a prostor nerozdělily." Režisér Ferzan Ozpetek je v evropské queer kinematografii pojmem a ani jeho zatím poslední snímek se nedrží zkrátka. Tentokrát slavný tvůrce nabízí nádherné melodrama o dvou mladících, kteří se se do sebe zamilují, ale čas a prostor je na dlouhá desetiletí skutečně rozdělily. Nový Olymp je výjimečným diváckým zážitkem plný emocí, jak to umí kromě Ozpeteka snad jenom Pedro Almodóvar, který by z Nového Olympu měl jistě velkou radost. Oba hlavní představitelé - ač prakticky začátečníci - jsou ve svých rolích úžasní a chemie mezi nimi je i na těch pár chvil fantastická. Skvěle jim sekunduje další osazenstvo, ale také pečlivá dobová výprava, kamera a hlavně hudba, protože správné melodrama dělá přesně znějící soundtrack. Nový Olymp je skvělým filmem nejen na rande, ale také pro osamělé duše, které se chtějí dojímat. Perfektní hra s kýčem, která nikdy nepřekročí pomyslnou hranici.

Film, na který budu dlouho vzpomínat a vracet se k němu. Celý snímek má jeden jediný jmenovatel: Ferzan Oztepek

Nádherný film, ku ktorému sa časom vrátim. Zavŕta sa do duše, utají vám dych a stisne srdce viac krát. Perfektný výber hercov, nad ich reálnym vekom žastnem, tak mladučký Damiono Gavino (Enea) v tom roku mal reálne len 21 rokov, vyvážene a krásne s ním ladil Andrea Di Luigi (Pietro), ich spoločné stretnutie, pohľady i intímne chvíle boli nádherné. Sexy o 10 rokov staršiemu Alvise Rigo (Antonio) rola milujúceho partnera, zrelšieho, praktickejšieho sedela. A samozrejme ženy, ktoré hlavné postavy sprevádzali počas života. Charizmatická Luisa Ranieri (Titti), vnímavá Greta Scarano (Giulia) a celoživotná priateľka Aurora Giovinazzo (Alice). Dokonalý výber hercov, ich schopnosť odohrať staršie vekové role, zamaskovanie... Bravo, tento film stojí za pozornosť. Koniec je bonbónik. Zakončím to citáciou "Byl jsi v mém životě, než jsme se poznali. Myslel jsem na tebe, než jsem věděl, jak vypadáš."

Recenzenti přede mnou již všechno napsali, takže já jen připojuju:
SKVĚLÝ FILM, který stojí za podívání. Brzy si ho znovu pustím.

Nádherný film. Dechberoucí příběh o lásce na kterou se nezapomíná. Ale i o životech vedených potom, které ti dva hráli podle karet, jež jim rozdala realita a tak trochu i oni sami.
Zaujaly mě i ostatní postavy hrající ten jejich příběh s nimi.

Na mně film moc nezapůsobil, usnul jsem u něj :-) asi se musím podívat znovu

Výborně natočený film od známého režiséra vlastně svou kvalitou nijak nepřekvapuje. Skvělí herci, žádná módní kamera, hudba je sice až moc ve stylu "diváku, dojmi se", ale podstatný je příběh.  A ten rozhodně stojí za to, abyste film viděli, protože se může týkat nemalého počtu lidí. Bez zajímavosti není ani pohled do minulosti, kdy věřím, že si někteří mladší diváci budou klást otázku, proč se ti dva prostě nenašli přes aplikaci.

Toto je filmový zážitek, který jsem si užil i kvůli dobrému českému dabingu. Ozpetek. Není jednoduché vybrat herce a vše "zařídit" tak, aby herci alespoň trošku odpovídali posunu více jak 30 let, mnozí tvůrci už při daleko menším časovém úseku volí změnu herců. Začnu odzadu. Kamera a hudba - vše moc vkusné, citlivé, originální, nahota ve dvou třech miniscénách není samoúčelná nebo vulgární a zadapá jako skládačka do celého kontextu. Herectví - velmi dobře odvedená práce, a to jak obou hlavích postav, tak hodně mě přesvědčila mj. Luisa Ranieri v roli pokladní a i další postavy. Myslím, že film je potřeba, aby v divákovi uzrál. Děj si může každý přečíst. Nejdříve první třetina filmu nabere tolik na obrátkách, posléze dynamika trochu slábne v pozdějších letech a čekal jsem vyšší míru něčeho uchopitelnějšího, nedovedu to přesně definovat, snímek se více otáčí v pomalejší, umělecko-poetický styl. Závěr ... život, ale co ta poslední scéna, když začínají titulky (???) ... že by bylo všechno jinak? Lidé prožívají různé lásky. Ta, na kterou nejde zapomenout, i když své životy dále žijeme, je ta pravá láska, láska věčná, láska pevně zašroubovaná uvnitř srdce a duše a i když jsem chtěl dát za příběh a zpracování "jen" devítky za to zpomalení tempa uprostřed, tak ta NADČASOVÁ LÁSKA mě nakonec dohnala k tomu, že dávám vše za deset.

V úvodní části odehrávající se v sedmdesátých letech, zachycující zrod osudové lásky, se předvedl Ozpetek v plné síle. Zase dokázal dokonale zachytit dobovou atmosféru, precizně vykreslit jednotlivé postavy, děj a vhodně dávkovat hnutí duší a srdcí. Opět se mi dostal do hlavy a říkal jsem si, že bych měl konečně navštívit Řím. On to město jednoznačně zbožňuje. Teprve až posuny v čase mi daly vydechnout a začal jsem přemýšlet nad vhodnějším scénářem kvůli směřování, které jsem si nepřál. Samotný konec mi v hlavě hodně dlouho rezonoval a pomohl pochopit cestu, kterou se děj ubíral. No a úplný závěr do všeho pěkně hodil pomyslné vidle. Jinému bych neodpustil.

Nádherný film, dávno som taký pekný film nevidel. Dá sa pozrieť v českom dabingu na Netflixe.

Bože, to byl tak krásný film!!!!!! Zároveň přiznávám, že od jeho poloviny jsem se bála zpracování konce, když každý můj "scénář" jsem hned zavrhla, jako mýdlově nereálný, a proto za ten skutečný konec bych dala 100/10, jako nej-neočekávanější překvapení.